Dlouhodobé projekty
Musica Imperialis
Hudba ve šlechtických rezidencích bývalé habsburské monarchie
Nový projekt souboru Hofmusici. Jeho hlavní náplní je uvádění děl skladatelů vídeňského vrcholného baroka na českých a moravských zámcích. Projekt spojuje cíle umělecké (oživování hodnotných hudebních děl), vědecké (provádění neznámých skladeb) a vzdělávací (propagace domácí hudební kultury). V rámci projektu byla provedena tato díla:
- A. Caldara: Il Natale d'Augusto (2003 - novodobá světová premiéra);
Mnichovo Hradiště (Barokní slavnosti).
- J. J. Fux: Trionfo della Fede (2004 - česká premiéra);
Opava (Oslavy 800. výročí příchodu Německého řádu do českých zemí).
- J. J. Fux: Giunone Placata (2005 - novodobá světová premiéra);
Český Krumlov (Mezinárodní konference Svět barokního divadla).
- A. Caldara: Ghirlanda di Fiori (2005 - novodobá světová premiéra);
Vranov nad Dyjí (Vranovské kulturní léto), Olomouc (Festival Baroko), Český Krumlov (Divadelní festival Miraculum).
- A. Caldara: Scipione Africano il maggiore (2006 - novodobá světová premiéra);
Český Krumlov (Mezinárodní konference Svět barokního divadla, Festival Miraculum), Fertöd - zámek Esterházy, Vranov nad Dyjí (Vranovské kulturní léto),
- A. Caldara: San Giovanni Nepomuceno (2006 - česká premiéra);
Kunín, Olomouc (Festival Baroko), Nepomuk.
- N. Porpora: La Morte d´Ercole (2009 - novodobá světová premiéra), Český Krumlov, barokní divadlo.
Mistrovská díla barokní opery - G. F. Händel a jeho současníci
Projekt ve spolupráci s Českou Händelovou společností, probíhající v letech 1996 - 2004. V jeho rámci byla provedena tato díla:
- G. F. Händel: Rodrigo (1996 – česká premiéra);
Jaroměřice nad Rokytnou (Míčovo hudební léto), Dobříš.
- G. F. Händel: Lucio Cornelio Silla (1996 – česká premiéra);
Dobříš.
- Henry Purcell: Dido and Aeneas (1997);
zámecké divadlo v Litomyšli (Smetanova Litomyšl).
- G. F. Händel: Il Pastor fido/1. verze (1997 – česká premiéra);
Český Krumlov (Festival staré hudby), velvyslanectví SRN v Praze, Telč (festival Krajina hudby), Jaroměřice nad Rokytnou (Míčovo hudební léto).
- G. F. Händel: Imeneo (1998);
Dobříš, Vladislavský sál na Pražském hradě (Pražské jaro), Moravský Beroun, Kroměříž (Kroměřížské hudební léto).
- G. F. Händel: Flavio, Re de’ Longobardi (1999 – česká premiéra);
Dobříš, Český Krumlov, Náměšť nad Oslavou (IX. Zámecký koncert).
- Pietro Paolo Bencini (1670-1755): Il Sacrifitio d’Abramo (1999 – novodobá světová premiéra);
Náchod, Děčín, zámecké divadlo v Mnichově Hradišti, Frauenkirche, Norimberk/SRN.
- Benedetto Marcello: La Giuditta (2000 – novodobá světová premiéra);
Český Krumlov.
- Antonio Vivaldi: Orlando finto pazzo (2000 – novodobá světová premiéra);
Mnichovo Hradiště, Český Krumlov, Scuola Grande di San Rocco, Benátky/Itálie (Feste Musicali per San Rocco).
- Alessandro Scarlatti: L’Amor Generoso (2002 – novodobá světová premiéra);
Komorní opera JAMU Brno, zámek Pardubice (Pardubické hudební jaro 2002), Mnichovo Hradiště, Český Krumlov (Mezinárodní konference Svět barokního divadla).
- Alessandro Scarlatti: Despina e Niso (2002 – novodobá světová premiéra);
Kuks (Festival Theatrum).
- G. F. Händel: Sosarme, Re di Media (2003, 2004 – česká premiéra);
Mnichovo Hradiště, Český Krumlov (Mezinárodní konference Svět barokního divadla), zámek Gottesaue, Karlsruhe/SRN, Göttingen/SRN (Internationale Händel-Festspiele).
- J. A. Hasse: La Semele. Serenata a tre (Neapol 1726). Obnovená světová premiéra; Zámek Vranov nad Dyjí, Sál předků. (2007)
- A. Vivaldi: Argippo. Světová premiéra Vivaldiho ztracené pražské opery. Praha (Španělský sál Pražského hradu), 19:00 (2008)
- Pietro Metastasio & Johann Adolf Hasse: Tito Vespasiano, ovvero La Clemenza di Tito (Titus Vespasianus aneb Shovívavost Titova)
NOVODOBÁ SVĚTOVÁ PREMIÉRA BAROKNÍ OPERY (2010)
pod záštitou pana Karla Schwarzenberga
a za podpory investiční skupiny Middle Europe Investments (MEI)
V rámci III. ročníku Festivalu barokních umění bude v českokrumlovském barokním zámeckém divadle uvedena další novodobá světová premiéra barokní opery. K rozhodnutí oživit právě tuto barokní operu podstatně přispěl její vztah k hudebním dějinám českých zemí. První dvě provedení po premiéře v italském Pesaru (1735) se neuskutečnila v Itálii ani v žádné evropské metropoli, nýbrž na Moravě – na zámcích ve Vyškově (1736) a Jaroměřicích nad Rokytnou (1737). Teprve o rok později Hasse operu přepracoval pro Drážďany, načež následovala provedení téměř ve všech evropských kulturních centrech (Neapol, Benátky, Ferrara, Verona, Bologna, Madrid, Londýn, Moskva, Petrohrad, Berlín, Hamburg, Kodaň aj.). Nastudování tohoto díla, které reprezentuje jeden z vrcholů žánru italské barokní opery (tzv. dramma per musica), tak chce poukázat na mimořádnou kulturní vyspělost českých zemí v době vrcholného baroka. Provedení Hasseho opery se uskuteční na základě nepublikovaných pramenů dochovaných v knihovnách v Neapoli, v Římě, Miláně, Londýně a ve Vídni.
Johann Adolf Hasse patřil za svého života k nejvýznamnějším a nejoslavovanějším skladatelům. Narodil se roku 1699 v Bergedorfu u Hamburku, již v mládí však odešel do Neapole a zanedlouho se stal předním exponentem italského operního divadla. Žil a tvořil v hlavních centrech kulturního dění své doby (v Neapoli, Benátkách, Drážďanech a ve Vídni), byl ve spojení s nejvlivnějšími evropskými dvory, stejně jako s velkými italskými divadly a církevními institucemi. Po celé 18. století byl považován za nedostižný vzor, měli jej v úctě Bach i Haydn, Voltaire jej označil za „hrdinu století“, mladý Mozart toužil „stát se nesmrtelným jako on“. Po jeho smrti v Benátkách v roce 1783 ovšem Hasseho dílo upadlo v zapomnění a teprve v posledních letech se začíná navracet do středu zájmu muzikologů, interpretů i posluchačů.
Libreto opery Tito Vespasiano ovvero La Clemenza di Tito je dílem Pietra Metastasia (1698–1782), slavného císařského dvorního básníka Karla VI. a Marie Terezie. Hasseho verze je jedním z prvních zhudebnění tohoto libreta, které později proslavil W. A. Mozart svou korunovační operou pro Prahu (1791). Ve své době ovšem dosáhla Hasseho verze mnohem větší popularity. Od premiéry v roce 1735 je během následujících 40 let evidováno více než 20 různých nastudování tohoto díla, což z něho činí jednu z nejvýznamnějších oper 18. století.
Účinkují:
Pavel Valenta (Tito Vespasiano)
Jana Dvořáková (Vitellia)
Veronika Mráčková Fučíková (Sesto)
Jana Bínová Koucká (Servilia)
Lenka Čermáková (Annio)
Pavla Štěpničková (Publio)
Sbor a barokní orchestr Hof-Musici, koncertní mistr Szabolcs Illés
řídí Ondřej Macek (cembalo)
režie a barokní gestika Zuzana Vrbová
Festival barokních umění Český Krumlov byl založen v roce 2008. Těžiště jeho dramaturgie spočívá ve scénickém provedení barokní opery v českokrumlovském zámeckém divadle. Opera je charakteristickým žánrem období baroka. Slučuje a propojuje všechny podstatné dobové druhy umění (hudba, poesie, výtvarné umění, jevištní pohyb, tanec). K exkluzivitě festivalu přispívá skutečnost, že k nastudování jsou vybírána díla dosud nepublikovaná a v moderní době neprovozovaná. K vyhledání zajímavého titulu slouží náročný výzkum v evropských knihovnách a archivech.
Předprodej vstupenek:
Infocentrum, nám. Svornosti 2, Český Krumlov,
Tel.: 380 704 622-3, Fax: 380 704 619, E-mail: info@ckrumlov.cz
Zámecké informační centrum, Zámek 57 I. nádvoří, Český Krumlov
Tel.: 380 725 110, E-mail: info@visitceskykrumlov.cz
